Hasící pøístroje shop infoPožární ochrana   Veøejnost a  Hasicí pøístroje - Pøedpisy a informace

 

Základní hasební látky a jejich hasební úèinky

 

 

VODA

§         Voda je nejpoužívanìjší hasební látkou. V minulosti jedinou pro hasicí pøístroje.

§         Hasební úèinek vody se v dùsledku velké schopnosti vázat teplo zakládá pøedevším na ochlazování (chladicí efekt).

§         Tvorbou páry, kdy se z jednoho litru vody vytvoøí cca 1700 litrù páry je dále vytlaèován kyslík z pásma hoøení. Úèinek dusivého efektu se projevuje pøedevším pøi hašení vodou v uzavøených prostorách.

§         Voda je obzvláštì vhodným hasivem pro požáry pevných látek (tøída A). Za urèitých podmínek mohou být vodou hašeny i požáry hoølavých kapalin.

§         Voda se dále používá i jako chladicí látka pro požárem ohrožené stavby nebo jejich èásti, nádrže a další objekty.

§         Úspìšnost hašení je velmi závislá na tom, v jaké formì a množství se voda dostane do hoøící látky, a proto se používají rùzné zpùsoby hašení vodou:

-          plným proudem – docílíme znaèného dostøiku, což umožní provádìt hasební zásah z vìtší vzdálenosti, mechanická energie vodního proudu umožòuje proniknutí vody do hoølavé látky, rozmetání hoølavé látky, utržení plamene od trhlin nádob, potrubí apod., vzniká však nebezpeèí, že èást vody nebude vùbec k ochlazování využita a zpùsobí další škody,

-          roztøíštìným proudem nebo mlhou – voda se dostává na hoøící látku rozptýlená a tím se vysoký podíl vody velmi rychle odpaøí a dojde k rychlému poklesu teploty, škody zpùsobené vodou mohou být podstatnì sníženy nebo i úplnì vylouèeny, lze hasit i požáry hoølavých kapalin; nevýhodou je omezený úèinek u žhnutí a pøi používání v uzavøených prostorách vzhledem k rychlému odpaøování mùže dojít k opaøení.

§        Voda se nesmí používat pøi hašení požárù lehkých kovù, karbidu vápníku a elektrických zaøízení pod napìtím.

§        Aby se voda dala použít pro hašení látek, které vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek apod.), musí se k ní pøidávat smáèedlo, tím se sníží povrchové napìtí vody a dojde k vìtší pøilnavosti a lepšímu smáèení povrchu hoølavé látky.

 

 

PÌNA

§         Pìna se používá pøedevším pro hašení požárù hoølavých kapalin (tøída B). Penové hasicí pøístroje jsou pro tyto druhy požárù velmi úèinné.

§         Podle zpùsobu výroby rozlišujeme pìnu:

-        chemickou – pøipravuje se reakcí urèitých chemikálií a v souèasné dobì se využívá v praxi pouze pro speciální úèely,

-        vzduchomechanickou – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pìnidla (% pøimíšení je 3 – 6) pomocí speciálních pìnových proudnic a agregátù, z proudnic je možno vyrobit tìžkou a støední pìnu, lehká pìna se vyrábí pomocí speciální pìnotvorných agregátù.

§         Pøi nasazení pìny jako hasiva existují urèitá omezení, kdy mùže docházet k sekundárním škodám pøi zapìnìní materiálu v blízkosti hoøících látek (potraviny, archivy, elektronika apod.). Pìnové hasící ppøístroje nejsou proto na tyto prostory vhodné.

§         V souèasné dobì nabývá na významu využívání lehké pìny, se kterou je možno v krátké dobì zaplnit obrovské prostory (sklady, budovy, kanály apod.) a tím dosáhnout oddìlení požáru od vnìjšího vzduchu.

§         Využití lehké pìny ve volném prostoru je však problematické, dochází ke strhávání pìny vìtrem nebo pùsobením vzdušných proudù vzniklých požárem a její hasební úèinek se nemùže projevit. V tìchto pøípadech je dle momentálních podmínek výhodnìjší použít støední nebo tìžkou pìnu.

§         Hasební úèinek pìny je izolaèní, vytváøí na hladinì hoølavé kapaliny celistvou vrstvu, která brání pøístupu vzduchu a znemožòuje další vývin hoølavých par.

§         Tìžká a støední pìna má èásteènì také hasební úèinek ochlazovací, který je závislý na obsahu vody v pìnì. Této vlastnosti se nìkdy využívá pøi hašení požárù tøídy A nebo k ochlazování objektù a zaøízení.

§         Pìna a hasící pøístroje pìnové  se nesmí používat k hašení požárù lehkých kovù, karbidu vápníku, elektrických zaøízení pod napìtím. Hasící pøístroje pìnové

§         Pøevážná vìtšina pìnidel je urèena pro používání na nepolární kapaliny (napø. ropné produkty), na polární kapaliny (alkohol, aceton), které zpùsobují narušování celistvosti pìny se používají speciální pìnidla.

 

 

INERTNÍ PLYNY

§         Hasební úèinek inertních plynù je založen na dusivém efektu.

§         Mezi uvedené plyny patøí napø. dusík, oxid uhlièitý a vodní páry. Nejvýznamnìjším a nejèastìji používaným i pro hasící pøístroje je oxid uhlièitý CO2. Pøi hašení zmínìným plynem se používají expanzní proudnice (èerná plastová hubice používaná pro hasící pøístroje), které zpùsobují, že èást stlaèeného oxidu uhlièitého se pøi expanzi podchladí tak, že se pøemìní na sníh a bod podchlazení je cca -78 °C a tím dochází i k lokálnímu chladicímu úèinku a zvyšuje se celková hasební úèinnost hasiva.

§         Hasební efekt oxidu uhlièitého lze použít ve tøech formách, a to jako plynný, aerosolový ve formì mlhovin a tuhý oxide uhlièitý. Pøi použití oxidu uhlièitého jako hasební látky poklesne obsah kyslíku ve vzduchu natolik, že proces hoøení je pøerušen.

§         Je vhodný zejména pro hašení elektrických zaøízení pod napìtím a k hašení požárù hoølavých kapalin a plynù. Je elektricky nevodivý a nezanechává zbytky po odpaøení. Hasicí pøístroje snìhové jsou proto vhodné i všude tam, kde se vyskytuje drahá elektronika.

§         Nevýhodou je, že pøi hašení v uzavøených prostorách je hasební koncentrace CO2 životu nebezpeèná (nebezpeèí udušení) ovšem ve vìtší místnosti hasící pøístroje nepøedstavují žádné nebezpeèí  a pøi použití v prašném prostøedí mùže dojít k rozvíøení prachù a jejich následnému výbuchu.

 

 

HASEBNÍ PRÁŠKY

§         Hasební prášky rozdìlujeme na univerzální (tøídy požáru ABCD) a speciální (tøídy požáru BC). Hasící pøístroje mohou obsahovat rùzné kombinace práškù.

§         Hasební efekt se u plamenného hoøení zakládá na pøerušení reakce hoøení (antikatalytický). Prášky ABCD navíc pøi delším setrvání v pásmu hoøení vytváøí na povrchu pevných látek škraloup, který zaplní póry a brání pøístupu vzduchu.

§         Práškovými hasivy mùže být docíleno razantního úèinku i u hoølavých kapalin a plynù, která zpùsobí sfouknutí plamene. Hasící pøístroje jsou zde velmi úèinné.

§         Protože u práškù nepùsobí chladivý efekt, vzniká za urèitých okolností nebezpeèí opìtovného vznícení hoølavých látek od nahøátých konstrukcí. Takovému nebezpeèí se pøedchází kombinovaným nasazením prášku a pìny, ( hasící pøístroje práškové a poté pìnové, kdy prášek prudce srazí plamen a poté nasazená pìna brání opìtovnému vzplanutí.

§         Rozhodující vliv má antikatalytický a stìnový efekt. Úèinek práškù je dále závislý na taktice požárního zásahu, meteorologických podmínkách, hustotì práškového oblaku a tlakových pomìrech, za kterých prášek dosáhne ohniska požáru.

§         Druhy hasebních práškù:

-          prášky BC – vhodné pro hašení požárù hoølavých kapalin a plynù 

-          prášky ABCD – vhodné pro hašení tuhých látek, kapalin, plynù a nìkterých kovù

-          prášky hasící kovy

§         Hasicí prášky se nedoporuèuje používat v telefonních ústøednách, elektrických rozvodnách a v místnostech, kde jsou pøístroje citlivé na prach, citlivá elektronická zaøízení apod. Je velmi vhodný pro používání v archivech, knihovnách apod. kde hasící pøístroje nenadìlají pøílišné následné škody.

 

 


Hasicí pøístroje - umístìní
Kontroly a údržba pro hasicí pøístroje
Oznaèení a vybavení  pro hasicí pøístroje
Základní informace pro  hasicí pøístroje

 

Použití hasicích pøístrojù podle druhu hasiva

Požární poplachové smìrnice a hasicí pøístroje
Základní hasební látky a jejich úèinky - hasicí pøístroje
Dokumentace požární ochrany Hasicí pøístroje - Katalog
Školení o požární ochranì Preventivní požární prohlídky Odborná zpùsobilost na úseku požární ochrany

 


Hasicí pøístoje pìnové | Hasicí pøístoje práškové | Hasicí pøístoje snìhové - CO2 | Hasicí pøístoje vodní | Detektory | Hlásièe | Seznam hasicí pøístroje shop
Povinnosti pøi používání nìkterých spotøebièù | Cvièný požární poplach | Tøídy požárù | Hoølavé látky v únikových cestách | Druhy a kontrola hasicích pøístrojù | Dokumentace