Požární ochrana
Veřejnost a
Hasicí přístroje - Předpisy a informacePožární ochrana
Veřejnost a
Hasicí přístroje - Předpisy a informace
VODA
§ Voda je nejpoužívanější hasební látkou. V minulosti jedinou pro hasicí přístroje.
§ Hasební účinek vody se v důsledku velké schopnosti vázat teplo zakládá především na ochlazování (chladicí efekt).
§ Tvorbou páry, kdy se z jednoho litru vody vytvoří cca 1700 litrů páry je dále vytlačován kyslík z pásma hoření. Účinek dusivého efektu se projevuje především při hašení vodou v uzavřených prostorách.
§ Voda je obzvláště vhodným hasivem pro požáry pevných látek (třída A). Za určitých podmínek mohou být vodou hašeny i požáry hořlavých kapalin.
§ Voda se dále používá i jako chladicí látka pro požárem ohrožené stavby nebo jejich části, nádrže a další objekty.
§ Úspěšnost hašení je velmi závislá na tom, v jaké formě a množství se voda dostane do hořící látky, a proto se používají různé způsoby hašení vodou:
- plným proudem – docílíme značného dostřiku, což umožní provádět hasební zásah z větší vzdálenosti, mechanická energie vodního proudu umožňuje proniknutí vody do hořlavé látky, rozmetání hořlavé látky, utržení plamene od trhlin nádob, potrubí apod., vzniká však nebezpečí, že část vody nebude vůbec k ochlazování využita a způsobí další škody,
- roztříštěným proudem nebo mlhou – voda se dostává na hořící látku rozptýlená a tím se vysoký podíl vody velmi rychle odpaří a dojde k rychlému poklesu teploty, škody způsobené vodou mohou být podstatně sníženy nebo i úplně vyloučeny, lze hasit i požáry hořlavých kapalin; nevýhodou je omezený účinek u žhnutí a při používání v uzavřených prostorách vzhledem k rychlému odpařování může dojít k opaření.
§ Voda se nesmí používat při hašení požárů lehkých kovů, karbidu vápníku a elektrických zařízení pod napětím.
§ Aby se voda dala použít pro hašení látek, které vodu odpuzují (uhelný prach, bavlna, korek apod.), musí se k ní přidávat smáčedlo, tím se sníží povrchové napětí vody a dojde k větší přilnavosti a lepšímu smáčení povrchu hořlavé látky.
PĚNA
§ Pěna se používá především pro hašení požárů hořlavých kapalin (třída B). Penové hasicí přístroje jsou pro tyto druhy požárů velmi účinné.
§ Podle způsobu výroby rozlišujeme pěnu:
- chemickou – připravuje se reakcí určitých chemikálií a v současné době se využívá v praxi pouze pro speciální účely,
- vzduchomechanickou – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla (% přimíšení je 3 – 6) pomocí speciálních pěnových proudnic a agregátů, z proudnic je možno vyrobit těžkou a střední pěnu, lehká pěna se vyrábí pomocí speciální pěnotvorných agregátů.
§ Při nasazení pěny jako hasiva existují určitá omezení, kdy může docházet k sekundárním škodám při zapěnění materiálu v blízkosti hořících látek (potraviny, archivy, elektronika apod.). Pěnové hasící ppřístroje nejsou proto na tyto prostory vhodné.
§ V současné době nabývá na významu využívání lehké pěny, se kterou je možno v krátké době zaplnit obrovské prostory (sklady, budovy, kanály apod.) a tím dosáhnout oddělení požáru od vnějšího vzduchu.
§ Využití lehké pěny ve volném prostoru je však problematické, dochází ke strhávání pěny větrem nebo působením vzdušných proudů vzniklých požárem a její hasební účinek se nemůže projevit. V těchto případech je dle momentálních podmínek výhodnější použít střední nebo těžkou pěnu.
§ Hasební účinek pěny je izolační, vytváří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která brání přístupu vzduchu a znemožňuje další vývin hořlavých par.
§ Těžká a střední pěna má částečně také hasební účinek ochlazovací, který je závislý na obsahu vody v pěně. Této vlastnosti se někdy využívá při hašení požárů třídy A nebo k ochlazování objektů a zařízení.
§ Pěna a hasící přístroje pěnové se nesmí používat k hašení požárů lehkých kovů, karbidu vápníku, elektrických zařízení pod napětím. Hasící přístroje pěnové
§ Převážná většina pěnidel je určena pro používání na nepolární kapaliny (např. ropné produkty), na polární kapaliny (alkohol, aceton), které způsobují narušování celistvosti pěny se používají speciální pěnidla.
INERTNÍ PLYNY
§ Hasební účinek inertních plynů je založen na dusivém efektu.
§ Mezi uvedené plyny patří např. dusík, oxid uhličitý a vodní páry. Nejvýznamnějším a nejčastěji používaným i pro hasící přístroje je oxid uhličitý CO2. Při hašení zmíněným plynem se používají expanzní proudnice (černá plastová hubice používaná pro hasící přístroje), které způsobují, že část stlačeného oxidu uhličitého se při expanzi podchladí tak, že se přemění na sníh a bod podchlazení je cca -78 °C a tím dochází i k lokálnímu chladicímu účinku a zvyšuje se celková hasební účinnost hasiva.
§ Hasební efekt oxidu uhličitého lze použít ve třech formách, a to jako plynný, aerosolový ve formě mlhovin a tuhý oxide uhličitý. Při použití oxidu uhličitého jako hasební látky poklesne obsah kyslíku ve vzduchu natolik, že proces hoření je přerušen.
§ Je vhodný zejména pro hašení elektrických zařízení pod napětím a k hašení požárů hořlavých kapalin a plynů. Je elektricky nevodivý a nezanechává zbytky po odpaření. Hasicí přístroje sněhové jsou proto vhodné i všude tam, kde se vyskytuje drahá elektronika.
§ Nevýhodou je, že při hašení v uzavřených prostorách je hasební koncentrace CO2 životu nebezpečná (nebezpečí udušení) ovšem ve větší místnosti hasící přístroje nepředstavují žádné nebezpečí a při použití v prašném prostředí může dojít k rozvíření prachů a jejich následnému výbuchu.
HASEBNÍ PRÁŠKY
§ Hasební prášky rozdělujeme na univerzální (třídy požáru ABCD) a speciální (třídy požáru BC). Hasící přístroje mohou obsahovat různé kombinace prášků.
§ Hasební efekt se u plamenného hoření zakládá na přerušení reakce hoření (antikatalytický). Prášky ABCD navíc při delším setrvání v pásmu hoření vytváří na povrchu pevných látek škraloup, který zaplní póry a brání přístupu vzduchu.
§ Práškovými hasivy může být docíleno razantního účinku i u hořlavých kapalin a plynů, která způsobí sfouknutí plamene. Hasící přístroje jsou zde velmi účinné.
§ Protože u prášků nepůsobí chladivý efekt, vzniká za určitých okolností nebezpečí opětovného vznícení hořlavých látek od nahřátých konstrukcí. Takovému nebezpečí se předchází kombinovaným nasazením prášku a pěny, ( hasící přístroje práškové a poté pěnové, kdy prášek prudce srazí plamen a poté nasazená pěna brání opětovnému vzplanutí.
§ Rozhodující vliv má antikatalytický a stěnový efekt. Účinek prášků je dále závislý na taktice požárního zásahu, meteorologických podmínkách, hustotě práškového oblaku a tlakových poměrech, za kterých prášek dosáhne ohniska požáru.
§ Druhy hasebních prášků:
- prášky BC – vhodné pro hašení požárů hořlavých kapalin a plynů
- prášky ABCD – vhodné pro hašení tuhých látek, kapalin, plynů a některých kovů
- prášky hasící kovy
§ Hasicí prášky se nedoporučuje používat v telefonních ústřednách, elektrických rozvodnách a v místnostech, kde jsou přístroje citlivé na prach, citlivá elektronická zařízení apod. Je velmi vhodný pro používání v archivech, knihovnách apod. kde hasící přístroje nenadělají přílišné následné škody.