Zákon o požární ochraně ukládá v § 5 odst. 1 písm.

c) všem právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost dodržovat technické podmínky a návody, vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností a v písm. f) pak umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu s tímto zákonem a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření.

Z toho plyne, že je potřeba zajistit:
1. Aby byly k dispozici návody výrobců, prohlášení o shodě
2. Pracovníci byli informováni o nebezpečí z vyplývajícího z jejich používání
3. Zařízení bylo kontrolováno a revidováno ve lhůtách určených právními předpisy
4. Bylo instalováno podle návodu výrobce a ve shodě s technickými předpisy
5. Bylo udržováno ve stavu, který neohrožuje bezpečnost osob

Znamená to, že orgán státního požárního dozoru je oprávněn při provádění kontrolní činnosti vyžadovat i takové dokumenty, jako je zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna takové činnosti provádět, záznamy o provedené údržbě nebo opravách, návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, apod.!!!

Podrobněji:
Další povinnosti pak ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, provozujícím činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím ustanovení § 6 a § 6a zákona o požární ochraně. Podrobnosti jsou obsaženy ve vyhlášce o požární prevenci. V ustanovení § 27 odst. 2 této vyhlášky např. najdeme, že součástí dokumentace požární ochrany jsou i doklady, prokazující dodržování technických podmínek a návodů, vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

V ustanovení § 38 vyhlášky o požární prevenci je pak uvedeno, že zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.

Prakticky v každém objektu či jeho některém prostoru se nachází nějaké tepelné zařízení, určené k jeho vytápění a některé druhy těchto tepelných zařízení pak vyžadují k odvodu spalin napojení na kouřovody a komíny. Zákoné úpravy obecně. Zákon č. 22/1997 Sb. Tento zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, a také práva a povinnosti osob, které výrobky uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu.

Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti). Účelem tohoto zákona je zajistit, v souladu s právem Evropských společenství, aby výrobky uváděné na trh nebo do oběhu byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro spotřebitele bezpečné. Tento zákon se pro posouzení bezpečnosti výrobku nebo pro omezení rizik, která jsou s užíváním výrobku spojená, použije tehdy, jestliže požadavky na bezpečnost nebo omezení rizik nestanoví příslušná ustanovení zvláštního právního předpisu, který přejímá požadavky, stanovené právem Evropských společenství. Definuje, kromě jiného, co se považuje za bezpečný výrobek a stanovuje obsah průvodní dokumentace k němu.


Tepelná zařízení

Tepelných zařízení je celá řada a platí pro ně i celá řada speciálních norem. Některé z nich obsahují též požadavky na obsah průvodní dokumentace od výrobce, zpracování návodů pro instalaci a provozování, na údržbu a opravy, servis včetně termínů pravidelné kontroly, a také požadavky na požární bezpečnost. Při instalaci a provozování tepelného zařízení je nutné se pečlivě seznámit především s návodem výrobce a dodržovat pokyny v něm uvedené. Výrobce totiž může stanovit přísnější požadavky např. na bezpečné vzdálenosti, údržbu, servis a pravidelné kontroly, než jaké jsou uvedeny v souvisejících technických normách.
Jedna ze základních je ČSN 06 1008:1997 Požární bezpečnost tepelných zařízení. Tato norma stanovuje technické požadavky na požární bezpečnost pro instalaci, navrhování a montáž tepelných zařízení ve stavbách trvalých i dočasných a v silničních vozidlech a vztahuje se na lokální spotřebiče určené k vaření, ohřevu vody a k vytápění, dále na zdroje tepla s jmenovitým výkonem do 70 kW určené pro ústřední vytápění nebo ústřední ohřev užitkové vody a také na rozvodné a teplosměnné části otopné soustavy ústředního vytápění, včetně otopné soustavy s teplovzdušnými jednotkami; to vše včetně kouřovodů do 1,5 m délky. Norma neplatí pro instalaci tepelných zařízení v železničních kolejových vozidlech, pro instalaci spotřebičů na vnitrostátních plavidlech a dále pro ruční spotřebiče, jako jsou např. žehličky, páječky, lampy a jiné.
Stanovuje také zkušební podmínky a zkušební metody pro určování bezpečných vzdáleností tepelných zařízení od povrchů hořlavých hmot a požadavky na technickou dokumentaci tepelných zařízení z hlediska požární bezpečnosti.



Základní rozdělení tepelných zařízení

Lokální spotřebiče

mohou spalovat pevná, kapalná a plynná paliva nebo mohou být elektrické. Můžeme je dále rozlišovat:
- z hlediska konstrukce, uspořádání a umístění při provozu na samostatné, sestavné,vestavné, pevné, přenosné, pojízdné, převozné, ruční a přenosné,
- z hlediska přivádění spalovacího vzduchu a odvádění spalin od spotřebiče pevných, kapalných a plynných paliv na otevřené a uzavřené,
- z hlediska účelu použití na spotřebiče k vytápění (konvekční a sálavá kamna, krby,infračervené zářiče, elektrická otopná tělesa, kotle pro ústřední vytápění nebo pro ústřední ohřívání užitkové vody, teplovzdušné jednotky k lokálnímu nebo ústřednímu vytápění) nebo k vaření, popř. k pečení, ohřevu či chlazení (sporáky, vařiče, pečící trouby a skříně, smažiče, opékače, varné kotle, průtokové a zásobníkové ohřívače vody, chladničky apod.).

Soustavy ústředního vytápění
jsou tvořeny zdrojem tepla, rozvodnými a teplosměnnými částmi (potrubní rozvody, otopná tělesa, regulační prvky, popř. výměníky tepla apod.) a můžeme je rozlišovat:
- z hlediska provozu na přímotopné nebo s akumulací tepla,
- z hlediska použité pracovní látky na vodní (teplovodní, teplovodní nízkoteplotní s nejvyšší pracovní teplotou otopné vody do 65°C, horkovodní) nebo parní (nízkotlaké, středotlaké).

Společné požadavky na instalaci tepelných zařízení
Instalovat a provozovat se smí pouze tepelné zařízení, které bylo schválené z hlediska požární bezpečnosti. Při instalaci a provozování tepelného zařízení je nutné se řídit návodem výrobce, předmětovými normami na příslušné tepelné zařízení včetně požadavků na požární bezpečnost. Při instalaci je nutné dodržovat bezpečné vzdálenosti tepelných zařízení od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot, které by měly být uvedeny v technické dokumentaci pro odběratele. Jestliže není možno např. z prostorových důvodů dodržet předepsanou bezpečnou vzdálenost, použije se ochranná zástěna - konstrukce (konstrukční prvek) určená k ochraně konstrukcí a předmětů z hořlavých hmot, umístěných vedle nebo nad tepelným zařízením, proti účinkům sálání tepla z tepelného zařízení.

Není-li v dokumentaci výrobce ochranná zástěna specifikována, smí se použít pouze je-li vyrobena z nehořlavé hmoty s tloušťkou nejméně 3 mm. Umísťuje se mezi tepelným zařízením a chráněnou hmotou ve vzdálenosti nejméně 30 + 5 mm od chráněné hmoty a musí přesahovat chráněnou hmotu až k nejbližší stěně (stropu) z nehořlavé hmoty, nejméně však 300 mm na horní straně a 150 mm na bočních stranách.
V případě, že by oteplení, příp. teploty povrchu stěn stavební konstrukce nebo podlahové krytiny, na níž je tepelné zařízení nainstalováno, převýšily při jeho provozu přípustnou hodnotu stanovenou předmětnou normou, je nutno použít izolační podložku - konstrukce (konstrukční prvek) umístěná pod tepelným zařízením instalovaným na podlaze nebo mezi stěnou a na ní upevněným tepelným zařízením a určená k ochraně podlahové krytiny nebo stěny z hořlavých hmot proti tepelným účinkům tepelného zařízení.

Na materiál izolační podložky platí stejné požadavky jako na materiál ochranné zástěny a konstrukci a způsob instalace izolační podložky stanoví výrobce v dokumentaci na příslušné tepelné zařízení.
Totéž platí i pro ochranné podložky - konstrukce (konstrukční prvek) umístěná pod spotřebičem pevných paliv nebo pod zdrojem tepla na pevná paliva a určená k ochraně podlahové krytiny z hořlavé hmoty proti tepelným účinkům žhavých pevných zbytků vypadlých z přikládacích a popelníkových otvorů.


Bezpečná vzdálenost
Je to nejmenší vzdálenost vnějšího povrchu tepelného zařízení (spotřebiče, včetně kouřovodu, teplovzdušné jednotky, zdrojů tepla nebo rozvodných a teplosměnných částí soustavy ústředního vytápění) od hmoty daného stupně hořlavosti (např. stavební konstrukce, podlahové krytiny, zařizovacího předmětu, skladového materiálu apod.), při níž teplota povrchu této hmoty nepřekročí vlivem provozu tepelného zařízení přípustnou hodnotu. Pro názornost hodnoty bezpečné vzdálenosti pro různé druhy spotřebičů uvádíme v následující tabulce:




tttttttttttttttaaaaaaabbbbbuuuuullllkkkkkaaaa




Pro spotřebiče vyrobené a provozované podle dříve platných norem4) (kromě infračervených zářičů), které nemají bezpečnou vzdálenost uvedenu v dokumentaci od výrobce, jsou informativní bezpečné vzdálenosti uvedeny v příloze D (informativní) k ČSN 06 1008. Také pro kouřovod spotřebiče jsou stanoveny bezpečné vzdálenosti od povrchu stavební konstrukce z hořlavé hmoty. Jestliže nebyly stanoveny zkouškami, musí být při instalaci spotřebiče dodrženy následující bezpečné vzdálenosti jeho kouřovodu:
- 200 mm od obložení zárubní dveří a podobně umístěných částí stavebních konstrukcí z hořlavých hmot a od instalace potrubí, včetně jeho případné izolace,
- 400 mm od ostatních částí stavebních konstrukcí z hořlavých hmot.

Je-li kouřovod opatřen vhodnou izolací z nehořlavé hmoty s celkovou tloušťkou jejích vrstev nejméně 20 mm, smí se výše uvedené bezpečnostní vzdálenosti snížit na čtvrtinu.
Pro infračervené zářiče a tmavé zářiče jsou bezpečné vzdálenosti od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny nebo zařizovacího předmětu z hořlavých hmot předepsány zpravidla v dokumentaci výrobce na příslušný zářič. Není-li tomu tak, musí být při instalaci dodrženy následující hodnoty pro:

a) světlé infračervené zářiče na plynná paliva a elektrické zářiče s teplotou topné plochy větší než 500 °C:
1) ve směru hlavního sálání nesmí být v žádném případě menší než 2 000 mm;
2) v ostatních směrech 800 mm;
b) b) tmavé zářiče na plynná paliva, včetně zářiče se sálavými trubkami a elektrické zářiče s teplotou topné plochy nejvýše 500 °C:
1) ve směru hlavního sálání 1 000 mm;
2) v ostatních směrech 500 mm u zářiče s reflektorem bez izolace a 300 mm u zářiče s reflektorem s izolací.


Ochranná podložka
Každý spotřebič pevných paliv (kromě krbu), instalovaný na podlaze z hořlavé hmoty, musí být opatřen upevněnou ochrannou podložkou, přesahující jeho půdorys (pokud není v návodu výrobce spotřebiče uvedeno jinak) o následující hodnoty:
a) u spotřebičů pevných paliv k vaření nejméně
1) 600 mm před přikládacím a popelníkovým otvorem,
2) 300 mm od bočních svislých hran těchto otvorů,
b) u ostatních spotřebičů pevných paliv nejméně
1) 300 mm před přikládacím a popelníkovým otvorem,
2) 100 mm na ostatních stranách spotřebiče.

Izolační podložka
Krb na pevné palivo, instalovaný na podlaze z hořlavé hmoty, musí být opatřen izolační podložkou přesahující půdorys ohniště nejméně o: 800 mm ve směru kolmém na otevřenou, popř. otevíratelnou stranu; 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou.

U ostatních spotřebičů pevných paliv k vaření a/nebo k vytápění platí pro izolační podložku stejné hodnoty, které jsou uvedeny u ochranné podložky.


Charakteristika prostředí
Při instalaci tepelných zařízení je nutné dodržovat stanovené požadavky podle charakteristiky prostředí. Při určování prostředí je rozhodující zhodnocení konkrétních podmínek, vyskytujících se v prostoru, kde mají být instalována a provozována tepelná zařízení. Doporučuje se, aby posouzení prostředí prováděla odborná komise, složená z kvalifikovaných odborníků, jako jsou např. vedoucí provozu, technolog výroby, bezpečnostní technik, požární technik, elektrotechnik, popř. odborníci dalších profesí.

Prostředí může být:
s nebezpečím požáru hořlavých hmot (prostory, kde se vyrábějí, používají, zpracovávají nebo skladují dobře provzdušněné suché části hořlavých hmot jako např. hoblovačky, textilní odpad, papírový odpad, granuláty apod.), s nebezpečím požáru hořlavých prachů (prostory, kde se usazuje hořlavý prach v souvislé vrstvě schopné šířit požár, tj. zpravidla 1 mm a vyšší), s nebezpečím požáru hořlavých kapalin (prostory, kde se vyrábějí, používají, přečerpávají nebo skladují hořlavé kapaliny při teplotách kapalin nebo okolí více než o 10°C nižších, než je bod vzplanutí příslušné kapaliny), s nebezpečím výbuchu hořlavých par a plynů (prostory, kde se vyrábějí, používají, zpracovávají nebo skladují hořlavé plyny nebo hořlavé kapaliny již při teplotách o 10°C nižších, než je jejich bod vzplanutí), s nebezpečím požáru a výbuchu výbušnin (prostory, kde se zpracovávají nebo skladují výbušniny).

Konstrukční provedení instalovaných tepelných spotřebičů musí být schváleno pro použití v určeném prostředí. V prostorách, kde se provádí údržba a opravy motorových vozidel, popř. v prostorách určených k odstavování vozidel, a dále v provozních místnostech čerpacích stanic s výdejními stojany, nesmějí být instalovány spotřebiče pevných paliv, otevřené spotřebiče a zářiče. Je na místě rovněž zdůraznit, že na tepelné zařízení (spotřebiče, zdroj tepla, otopné těleso, potrubní rozvod) a rovněž i do nebezpečné vzdálenosti od něho se nesmějí odkládat předměty, popř. materiály z hořlavých hmot.

Technická dokumentace pro odběratele
S každým tepelným zařízením musí být dodána technická dokumentace v českém jazyce, obsahující:
a) údaje o charakteristice prostředí, ve kterém smí být tepelné zařízení umístěno,
b) návod k montáži a obsluze, obsahující předpis pro instalaci a předpis pro obsluhu a údržbu, včetně upozornění, v jakých termínech má být prováděna pravidelná údržba a kdo ji smí provádět.

Poznámka:
Při používání tepelných zařízení, u kterých není k dispozici technická dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů.