Určení a označení tříd požárů klasifikuje podle druhu hořlavé látky obsahuje ČSN EN 2 (38 9101), kterou byla zcela převzata z ISO 3941a je identická s EN 2:1992.

Třída A: Požáry pevných látek, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím.
Třída B: Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství.
Třída C: Požáry plynů.
Třída D: Požáry kovů.

Třída A (např. dřevo, papír, plastické hmoty, textil)
K hašení požárů třídy A lze použít hasicí přístroj vodní (náplň těchto přístrojů obsahuje přísadu proti zamrznutí - uhličitan draselný, který reaguje zásaditě a mohl by negativně působit na popálenou kůži, proto jej nikdy, podobně jako jiné hasicí přístroje, nepoužíváme k hašení hořících lidí), hasicí přístroj pěnový, tam, kde nechceme poškodit hašený materiál (např. potraviny, knihy, archiválie) použijeme hasicí přístroj CO2 (pozor natlak v hasicím přístroji, lehké materiály - uhelný prach, textilní prach, papír, peří - by mohl zvířit nebo rozhodit a tím rozšířit požár, u prachů by mohlo dojít po rozvíření prachu k vytvoření výbušné koncentrace ve směsi se vzduchem. Vzhledem k svému složení se nehodí k hašení uhlí a jiných látek, které by ho mohly redukovat, nehodí se také k hašení látek hořících bez přístupu vzduchu - na bázi nitrocelulozy a nehodí se na velké požáry, i vzhledem k tomu, že hasební látka nemá výrazné ochlazovací účinky), můžeme použít i hasicí přístroj práškový ABC (písmena označují třídy požárů) s podobnými výhradami jako u předchozího.


Třída B (např. benzín, nafta, oleje, asfalt, líh, barvy, laky)
K hašení požárů třídy B lze použít hasicí přístroj pěnový (pozor u kapalin rozpustných ve vodě, nemusí se podařit uhašení, zde je třeba stanovit postup s ohledem na množství, výskyt atd.), hasicí přístroj CO 2, hasicí přístroj halonový (k 31. 12.2003 musely být podle zákona o ochraně ovzduší vyřazeny hasicí přístroje a hasicí systémy s halony 1211, 1301, 2402, zákaz používání pro vyjmenované halony a halon 1011 platí již od 1. 6. 2002), hasicí přístroj práškový BC, hasicí přístroj práškový ABC. U větších požárů se může projevit nevýhoda halonových a práškových hasicích přístrojů, a to, že neochlazují a po uhašení plamene může dojít k opětovnému vznícení par od okolních horkých povrchů.

U požárů hořlavých kapalin s teplotou varu vyšší než 100°C hrozí nebezpečí při použití hasicího přístroje vodního, kdy může dojít k odpaření vody vlivem vysoké teploty kapaliny a k rozstříknutí hořlavé kapaliny do okolí. Jsou to kapaliny jako rostlinné oleje (hašení fritovacího oleje), ropa, mazut, asfalt a další.


Třída C (např. zemní plyn, propan-butan, vodík, acetylen)
Vhodnými hasicími přístroji pro třídu C jsou hasicí přístroj CO2, halonový, práškový ABC, BC.

Třída D (např. sodík, draslík, hořčík, hliník)
Vhodným hasicím přístrojem na požáry kovů je pouze hasicí přístroj s práškem M.
S ostatními hasivy by mohly kovy nebezpečně reagovat a prášky ABC nebudou dostatečně účinné. V žádném případě nehasit vodou ani pěnou!
Požáry, u nichž se vyskytuje elektrické zařízení pod napětím lze hasit hasicím přístrojem CO2, halonovým nebo práškovým podle pokynů na štítku (napětí, odstup), nikdy ne hasicím přístrojem vodním.

Podle druhu hasiva rozdělujeme PHP na:
- vodní,
- pěnové,
- práškové,
- CO2,
- halonové.

Použití PHP :
Každý hasicí přístroj musí být opatřen typovým štítkem, který kromě jiných údajů, musí obsahovat vyobrazení jak PHP uvést do činnosti a dále na jakou třídu požárů je vhodný ( viz 8.9.1. ), co se nesmí ( například hašení elektrických zařízení pod napětím apod.) a co se musí ( pravidelně PHP kontrolovat).


- Použití: k likvidaci požáru ve stádiu vzniku požáru, kdy se jedná ještě o malý rozsah, nízkou teplotu okolí a slabé zakouření a je tedy možno se k místu požáru přiblížit na účinnou vzdálenost.



Vodní hasicí přístroj

Vodní hasicí přístroje používáme na hašení pevných hořlavých látek (třída A), kde voda plní svou funkci hasiva zejména svým ochlazujícím efektem.

Nevhodné je použití na hořlavé kapaliny s výjimkou kapalin vodou ředitelných, kde
funguje tzv. zřeďující efekt a hořlavá kapalina je ředěna až pod práh hořlavosti.

Toto však za pomoci přenosných hasicích přístrojů je možno praktikovat pouze u požáru malého množství uvedené látky.

Na zařízení pod elektrickým proudem je zakázáno vodu používat z důvodu vodivosti a při použití může ohrozit zasahující osobu na životě.

Hašení hořlavých plynů je vodním hasicím přístrojem v podstatě též možné ovšem i zde platí, že pouze v malém rozsahu.

Jedná o tzv. uražení plamene a následnou nutnost zastavení ucházejícího plynu.

- účinná vzdálenost hašení vodním hasicím přístrojem je cca do 4 m.



Práškový hasicí přístroj

Standardní prášky se používají na hašení požárů hořlavých kapalin a plynů (třídy B a C), univerzální prášky je možno navíc použít na požáry pevných hořlavých látek (třída A), případně některých hořlavých kovů (třída D). Jedná se zejména o hliník a hořčík.

- hašení práškovými přístroji je nutné provést jednorázově (nepřerušovat)* do té doby, než si je zasahující zcela jist úplným uhašením požáru.
- účinná vzdálenost pro hašení práškovým hasicím přístrojem je od 0.5 do 2 m.

se používá buď otočného ventilu (podobný je na tělesech ústředního topení) nebo ventilu pákového. Hašení u těchto přístrojů je založeno na principu vytlačování oxidovadla od hořící látky.  Použití těchto přístrojů je vysoce univerzální od plynů, kapalin až po pevné látky. Hlavní využití těchto přístrojů však spočívá při likvidaci požárů zařízení pod elektrickým proudem.

účinná vzdálenost hašení je cca do 2 m.*)
Z praxe jsou známy případy, kdy u starších přístrojů při přerušovaném hašení došlo k ucpání ventilu tlakem prášku a při opětovném stisknutí ventilu proudničky nebylo již možno přístroj opětovně spustit.



Sněhový hasicí přístroj

Hasicí přístroj s náplní inertního plynu a od použitého plynu CO2.

Konstrukčně se jedná o typ přístroje, který je ve standardní variantě (5-6 kg hasiva) poměrně těžký a je s ním tedy složitější manipulace.

Plyn je stlačen v tlakové nádobě a k aplikaci se používá buď otočného ventilu (podobný je na tělesech ústředního topení) nebo ventilu pákového.

Hašení u těchto přístrojů je založeno na principu vytlačování oxidovadla od hořící látky.

Použití těchto přístrojů je vysoce univerzální od plynů, kapalin až po pevné látky. Hlavní využití těchto přístrojů však spočívá při likvidaci požárů zařízení pod elektrickým proudem.

účinná vzdálenost hašení je cca do 2 m,



Kontrola hasicích přístrojů

Kontrolu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou právnické osoby a podnikající fyzické osoby provádět jen podle postupů stanovených výrobcem a jen prostřednictvím oprávněných osob, které se zúčastňují jednou za tři roky školení prováděného výrobcem hasicího přístroje, podrobí se přezkoušení a vlastní doklad opravňující k uvedeným činnostem.

Uzavřete smlouvu na provádění kontrol, včetně sledování termínů.

Jen pro úplnost. Tyto povinnosti by měla zajišťovat odborná firma na základě uzavřené smlouvy:

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší.

Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů:
a) vodních a pěnových jednou za 3 roky,
b) ostatních jednou za 5 let.

Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu , termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.